Téma sexuálního násilí a násilí na ženách s sebou nese řadu mýtů a stereotypů. Z výzkumů vyplývá, že v části české společnosti převládá jasný názor. A to, že oběť je za znásilnění spoluzodpovědná svých chováním, oblečením nebo požitím alkoholu. V důsledku těchto představ mají oběti jen nízkou důvěru v možnosti přijetí a podpory po prožité traumatické události. Tyto názory zaznívají v celospolečenských debatách z médií a sociálních sítí. Mladí lidé často toto stereotypní uvažování přebírají. Důvodem je nízká informovanost o sexuálním násilí. 

Tato neinformovanost se týká zejména důležitosti vzájemného souhlasu (konsentu) u všech sexuálních aktivit. Obecně je oblast sexuálního chování zatížena řadou stereotypů a mýtů. Na českých školách i ve veřejném prostoru chybí prostor, kde se o sexu (a sexuálním násilí) hovoří otevřeně a erudovaně. Projektem Když to nechce, tak to nechce! chceme tuto situaci změnit. Dotýkáme se v něm oblasti edukace žactva a studentstva základních a středních škol, pedagogických sborů a prostřednictvím osvětových aktivit i široké veřejnosti. Vycházíme ze situace, kdy znásilnění a sexuální násilí nemá dostatečnou oporu v zákoně, je dle odborných výzkumů velkou částí české veřejnosti bagatelizováno a zároveň se jedná o trestný čin s nejnižším počtem nahlášených případů vůbec (z 12 000 znásilnění je nahlášeno jen cca 600 případů – tedy 5 %).

Kromě následujících aktivit máme v plánu také osvětovou kampaň a akce, kde budeme veřejnost seznamovat s průběhem projektu, šířit výsledky průzkumů a akcentovat témata prevence sexuálního násilí.

Jednou z příčin problému sexuálního násilí a jeho vnímání v České republice je absence uceleného konceptu sexuální výchovy a vzdělávání na základních a středních školách. Na tuto situaci reagujeme workshopy Když to chce, kde usilujeme o vytvoření prostředí, ve kterém bude studentstvo schopno kriticky uvažovat nad tématem sexuálního násilí a vzájemného respektu u všech sexuálních aktivit. Projekt bude realizován v rámci celé České republiky. Na úvod uskutečníme sérii workshopů prevence sexuálního násilí na základních a středních školách. Počítáme s provedením min. 150 workshopů pro cca 3000 osob. 

Během realizace workshopů plánujeme měřit jejich dopad. Cílem měření je vytvořit dopadovou analýzu. Expertní tým provede měření přímo na workshopech a následně pak vytvoří materiál, který ověří, jestli workshopy naplňují stanovené cíle a co je případně třeba vylepšit. Výsledky analýzy použijeme k aktualizaci stávajících metodik a dále jako podklady pro advokační činnost a prosazení změny ve vzdělávání v oblasti genderově podmíněného násilí.

Zvyšujeme povědomí ohledně nedostatečného právního ukotvení znásilnění v českém trestním zákoníku a přispíváme k legislativní změně, která bude definovat znásilnění jako akt bez souhlasu druhého. Tak jako je tomu již ve 13 evropských státech. V současném českém trestním právu je definičním znakem znásilnění donucení či zneužití bezbrannosti. Právě skutečnost, jestli právní řád považuje konkrétní sexuální jednání za znásilnění, hraje zásadní roli pro to, aby bylo možné potrestat pachatele či pachatelku a poskytnout ochranu oběti. Legislativní změna je v souladu s mezinárodním právem a doporučeními mezinárodních institucí, m.j. Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen (CEDAW), Rada Evropy a Evropský soud pro lidská práva. Tento koncept je zakotven také v čl. 36 Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (tzv. Istanbulské úmluvy). 

Budeme nadále šířit petici za legislativní změnu – Chce to souhlas. V rámci lobbingu budeme hovořit s poslanci a poslankyněmi, při setkání jim vysvětlíme podstatu problému, pro takové schůzky připravíme příklady zahraniční dobré praxe.  Dále zorganizujeme několik odborných debat k problematice definice se zástupci a zástupkyněmi z řad soudců, advokátů, státních zástupců.  Advokační činnost podpoříme reprezentativním výzkumem veřejného mínění v oblasti souhlasu a definice znásilnění.